Hippie workshop s Ondrou Uhlířem

Na letošek jsem si naplánoval několik workshopů, na kterých se dozvím zase něco víc o fotografování. Tři z nich mám už za sebou a musím se poplácat po rameni .. pašááák .. vybral jsem si dobře. Ten třetí proběhl tento víkend a pořádal ho opět v Hradci Králové skvělý psí fotograf Ondra Uhlíř. Jenže co jsem v lednu při plánování netušil .. Hippie workshop focení psů neměl proběhnou v několika směrech podle plánu...
 

Káčátko ve vodě .. pro podpoření dramatičnosti poslední věty úvodního odstavce
 
Celý workshop měl být na téma psů v rozkvetlé přírodě - Hippie. Jak ale všichni vidíme kolem sebe, příroda si letos dala budíka na dřív a celé to rašení, pučení a kvetení dala trochu s předstihem. Takže když najít kvetoucí třešeň na prvního máje byl úkon hodný opravdových milovníků, co potom má dělat parta fotografů o 23 dnů později v Hradci Králové. To ale nebyla jediná zrada od počasí v tento den... Už dopoledne bylo nechutně dusno, což naznačovalo cosi nevyhnutelného. Rozkaz zněl ale jasně .. nástup v 10:00 na zastávce Šimkovy sady. Tohle místo k focení jsem Ondrovi doporučil já sám ... nakonec se ukázalo, že taková pecka to nebyla. Pár slušných snímků ale vzniklo a to se sakra počítá :o)
 
Na workshopu jsem poprvé zkusil cvaknout psa skrz keř a celkem se povedlo
 
U Ondry na workshopu jsem už byl, takže jsem měl představu, jak asi bude probíhat. Modelky a modelové byly tentokrát samozřejmě jinačí .. nebyla ani jedna bordera, za to +1 a byl exkluzivní host Lukáš Skalický. Ani jsem nestihl pofotit všechny, mé focení se tentokrát omezilo pouze na dva modely - malého Arryho a velkého Zbyška. Ondra se nám opět věnoval každému zvlášť, zapojovat do diskuze se mohl každý. Žádné téma nebylo tabu, už na začátku jsme dostali jasné instrukce - co vám nebude zítra jasné, na to jste se nezeptali. Opět jsme ukazovali své počiny, z každé chyby vzešla rada.
 

Mistr promlouvá k padawanům, aneb: "A pak jsou ještě jiný věci, co jsou důležitý .. a to je podstatný!"
 
Za dusného slunečného počasí jsme se přesunuli na oběd .. no místo oběda jsem také vybíral já .. popojedem. Z oběda jsme nabrali směr Žižkovy sady. A teď pozor, důležitý - kdo má rád dobrou kávu, určitě se stavte v kavárně café Na Kole, káva je prý výborná. Cestou z kavárny se nám v zádech začla vybarvovat obloha a došlo na všechny ty výstražné předpovědi. Není nad ochranu techniky v dešti jako prase, samozřejmě se dostavily i kroupy. Všichni krom mé maličkosti se těsnili pod deštníky, já jsem geniálně promokl. Ale co už, všechny myšlenky na úprk domů do sucha jsem zapudil, tak jsem si to pěkně vystál. Pršet ale přestalo a my stáli v parku plném vody, což nám dávalo nové možnosti. Tráva se pěkně leskla, ve fontánce byla teplá voda, psiska byly pěkně upravený a tak...
 
Promoklej až na kost už jsem byl, takže do vody nebyl problém vlézt..
 
Asi bych normálně cvakal dál jak o život, ale ten slejvák mě trochu utlumil, začala se dostavovat únava a menší nechuť. Spíš jsem tak postával, fotil jsem méně. Nebyl jsem v tom sám .. dokonce i Zbyšek na chodníku usínal .. jen Ondra pořád chodil se svým "tak co, máte něco?" a "já kdybych sem přišel, šel bych fotit tohle a tamto". Prostě maximálně využitý čas.
 
Zbyšek
 
Z ničeho nic se ale zvedl vítr a všem bylo jasné, že příroda hodlá opět rozprášit všechny, které první várka vody nezahnala domů. To nás přinutilo kapitulovat, protože i ten nejdrsnější fotograf pozná, jestli má šanci jet domů suchej... Rázný konec rázného dne. Během dne Ondra zmínil, že za opakovanou účast lidí na kurzu je rád, ale že neví, co by se tam podruhé člověk naučil. Ze svého pohledu musím říct, že koncept jeho workshopů je velice jednoduše opakovatelný. Na podzim to byla facka, to je jasný. Teď to byla inspirace, pár dobře cílených rad a zase posun o něco výš. Prostě okamžitá zkušenost v praxi je k nezaplacení, to vám přečtení miliónu knížek nevynahradí. 
A ta příroda? Naprosto se nám vysmála dokonalým západem slunce.....